Letní pouť do Rýchor, Z Horního Maršova na Rýchorku, 14. 7. 2020

Název

Letní pouť do Rýchor, Z Horního Maršova na Rýchorku, 14. 7. 2020

Popis

Tak barvitě jsem před časem líčila Rýchory Káťě z turisťáku, až tam vzala svého tatínka, mého turistického vedoucího, který mě před více než 30 lety učil lásce k chození po československé přírodě, a svého syna. A tak tu byl nápad vydat se tam na otočku za nimi... Ze dne na den, popadla jsem batoh a vydala se vstříc rýchorskému dobrodružství. Také po roce a půl zase vidět Rýchory, jeden z nejkrásnějších koutů naší vlasti, který znám. Tentokráte v letním obalu. Že se pouť tímto tajemným krajem povedla, vyčtete zcela jistě z přiložených fotografií. "Kde budeš dnes spát, Kačenko? Přeci u vás, Ájo..." Tam, kde jsou hvězdy nejsvítivější... Vzduch nejčistší... Lesy nejtajemnější... Louky nejprostornější... Výhledy nejkouzelnější... Mraky nejdramatičtější... Vánek nejsvěžejší... Vzpomínky nejkrásnější...

Ráno se budím brzy, po tom včerejším pivku nemohu dobře spát. Budík mám na 5:45, ale vstávám v půl šesté. Vyrážím, venku je krásně, bude to jistě hezký den. Na autobusovém nádraží jsem brzy, v hlavě mi vrtá jedna myšlenka, a to, zda pojede nějaký ten spoj do Žacléře. Web mi nechtěl žádný spoj najít. Osud to vyřešil za mě, ten můj autobus má konečnou ne v Trutnově, ale v Horním Maršově. Tak mě nečeká 14 km, ale pouze 4 pohodové km. Půjdu cestou, kterou jsem ještě nikdy nešla. Tenkrát z Trutnova v tom silném dešti, to byl zážitek, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Déšť mám ráda... 3 h v autobuse, kopečky se ukazují, projíždíme Janskými Lázněmi, kde jsme byli s Adamem po jeho nemoci a já tam objevila ten tajemný kraj a poprvé spatřila ceduli Rýchory. V tu chvíli jsem si řekla, že se tam vrátím a to místo objevím... Dost často se mi myšlenka spojí se vzpomínkou na minulé návštěvy hor. Píši Petře Č. a ona mi hned volá zpět. A tak spolu hovoříme a domluvíme se na zítřejší kávu v Trutnově. Pak píši Stáně a také Honzíkovi. Píše Petra, že mi nechala na smrku u zastávky dáreček. To je milé. Pan řidič nechce nic za prodlouženou jízdu a já vysedám v Maršově. Fotím starý zámek, chce se mi hodně čůrat, a tak jdu do penzionu na kofolu a na zelňačku. Je 11 h. Koukám do mapy, někde jsem zapomněla banán a už ho pak nenajdu. Vybírám si knihu v Knihbudce na autobusové zastávce a u smrku si vyzvedávám pomerančové TicTac od Petry... Vydávám se vzhůru ke hvězdám, tedy k mé milované Rýchorské boudě. Jirka netuší, jaké bude mít překvápko. Jirka je můj turistický vedoucí, který mě před více než 30 lety začal předávat lásku k chození po československé přírodě.. Jeho dcera Katka si vzala na základě mého doporučení kontakt na Áju. Na tu se také moc těším. Asi ani nečetla, že bych ráda 1 nocleh... Cesta z Maršova je krásná, kopce, louky, na jedné z nich odpočívám. Zastavil se tu čas. Nikde ani živáčka, jen já hory a les. A to přesně jsem si moc přála.. Je mi moc hezky a těším se na věci příští...  Před Boudou sedí Ája a přivítá mě s otevřenou náručí. Vyprávím jí důvod své cesty a ona se ptá, kde dnes spím. Já na to, že tady a ona, že jasně, že to  hned vyřídíme. Chvíli si povídáme o tom, jak se máme. Jdu do bufetu na kávu a najednou vstupuje Jirka. Zdravím ho a on mě obejme. "Ani se na Tebe nemohu zlobit, když je tu tak krásně.." Včerejší cesta ze Žacléře ho totiž totálně vyčerpala. (Později se dozvídám, že to vzali prudce po zelené, místo pozvolna po žluté…) Moc se mu tady líbí. Povídáme si a za chvíli se objevuje i Katka se synem Honzíkem. Jdeme na vyhlídku, ještě s jednou starou paní a pak se vydávám do zdejšího pralesa. Je krásné podvečerní slunce a já během své procházky za celé 4 km nikoho nepotkám. Je mi tak hezky. Pořád je teplo, na krátký rukáv. Přicházím před 18 h, jdeme na večeři. Máme výborné knedlíky s lesním ovocem. Přelité ovocnou šťávou, domácí, mňam. Po večeři jdeme ke studánce a ještě obdivujeme vlastně stále dokola tu zdejší květenu. Měl by tu kvést žlutý hořec, nepodobný tomu klasickému modrému.. Napiji se ze studánky, kde je voda průzračná a horsky ledová. Prohodíme pár slov na pokoji u Jirky. Dám si po 20 h sprchu a se zapadajícím sluncem zapisuji poznámky ke dnešnímu dni. Krásný výlet, krásné scenérie, krásná setkání, červené tváře, skvělé světlo a já si jdu ještě přečíst pár stránek z knihovny na zastávce (Knihbudce) v Horním Maršově. Tak dobrou a moc díky za tento kouzelně a plnohodnotně strávený den.

Období

Statistiky

  • 326 fotek
  • 0 se líbí

Fototechnika

Huawei VTR-L29

Nastavení

Nahlásit album
Reklama
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Letní pouť do Rýchor, Z Horního Maršova na Rýchorku, 14. 7. 2020
Komentáře Přidat