Vzpomínka na lázně I aneb malé krkonošské ticho, září–říjen 2013

Název

Vzpomínka na lázně I aneb malé krkonošské ticho, září–říjen 2013

Popis

Také vás při cestách na nová místa provází ten opojně slastný pocit? Mě ano…
Za okny léčebny je nádherný, i když studený podzim. Tady v horách je to jaksi mnohem studenější, ale mnohem snesitelnější než pod horami v některém ze vzdálenějších měst. Zlatožlutý buk, žlutozelená bříza a tmavozelený smrk střídavě vyplňují náš pohled z okna 6. patra, pokoje č. 2. Chodba je plná pobíhajících dětí, které se tu za doprovodu svých maminek, tatínků, babiček či dědečků zotavují z nemoci nebo z úrazu. Léčebna si žije svým životem, měla bych k naší návštěvě několik málo štiplavých připomínek, na druhou stranu mám mnoho kladných zážitků a kdyby nebylo mnoha dětí s kašlem a rýmou, což je bohužel pro toto období typické, a nepotkávaly se v herně, na chodbě I v jídelně, bylo by všechno mnohem příjemnější…. Vzpomínám na všechny děti I rodiče na našem patře, na milou sestru, na šikovné terapeuty, na vstřícné paní učitelky, na naše každodenní přemísťování mezi patry 1-6 v čase od 6.45 do 14.30. Na ranní brzké vstávání začínající probuzením chodbu čistícím strojem a vléváním čaje do ohromné kovové termosky. Na paní v kuchyni, která nemá ráda děti, respektive jejich slabiny a dle mého na toto místo nepatří, vzpomínám na nejmilejší tetu Romču z pokoje č. 6 a na jejího Radímka, se kterými jsme trávili, dalo by se říci, veškerý volný čas. Na usměvavé blondýnky Renatu a její holčičku Julinku, která nás rozveselovala svým tancem a zpěvem za doprovodu oblíbených hitu na Ipadu. Na milý obchůdek plný dobré nálady nahoře nad kostelem. Před očima mám úsměvy maminek, kterým jistojistě nemůže být každou chvíli do smíchu. A přitom jsou úžasné. Klobouk dolů… Vzpomínám na moudrou babičku malé Connie, na rozhovory v kuchyňce, ve sprchách, I ve výtahu. Na lahodnou horkou čokoládu v kavárně Kolonáda, na mé toulky s kočárkem cestou necestou, pod nádhernými buky. Na procházky městem, které je malebné, ale jeho lázeňská sláva je ta tam. Na nekonečná povídání s maminkami a jejich dětmi, ostré slunce a nádherný podzim všude kol dokola. Na báječnou pizzu a kávu v útulné pizzerii Anděl v Peci. Dovezla jsem si domů spoustu krásných vzpomínek a fotografií z překrásného okolí Janských lázní. Péťo, děkuji Ti za tipy typu Rýchory, Albeřice, Dolní a Horní Lysečiny… Pobyt v léčebně byl zajímavou a nezapomenutelnou zkušeností. Mé děti byly šťastné a já s nimi. Do Krkonoš se chci brzy vrátit a rovnou někam hodně nahoru. Až na vrcholky hor…

Období

Statistiky

  • 281 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Vzpomínka na lázně I aneb malé krkonošské ticho, září–říjen 2013
Komentáře Přidat